Jdi na obsah Jdi na menu
 


Český rozhlas České Budějovice pomáhá odhalovat tajemství hrobek

čro čb 23.07.2007 15:12
Kostel Narození P. Marie v Želivě - Autor:Martin Frouz
Kostel Narození P. Marie v Želivě
Autor:   Martin Frouz  

Takzvanou nedestruktivní metodou, tedy pouze pomocí sondy s kamerou, začali zkoumat 27. března 2007 archeologové podzemí kostela Narození Panny Marie v areálu premonstrátského kláštera v Želivě na Pelhřimovsku. 

Skupina archeologů z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích pod vedením Zuzany Thomové, zástupců občanského sdružení Naše historie a pracovníků táborské firmy Geo-cz mapovala prostory šesti klášterních krypt, které už přes půl století nikdo neotevřel. Vědci vnikli do krypt speciální kamerou, jejíž pohyb pod zemí bylo možno sledovat na monitorech počítačů i na televizní obrazovce.

Podobných průzkumů na jihu Čech je naplánována celá řada. Letos by se například ještě měli prozkoumat některé hroby v bývalém českobudějovickém dominikánském klášteře. Po dohodě s Jihočeským muzeem a firmou Geo-cz je Český rozhlas České Budějovice jedním z mediálních partnerů, který nebude chybět u žádného odkrývání neprobádaných podzemních prostor.

Ve FOTOGALERII naleznete fotografie kostela a z průběhu průzkumu. Další informace najdete také na www.hrobky.info, www.geo-cz.com, www.idnes.cz, www.archeologicke.misto.cz a www.national-geographic.cz.

Náhled videa z průzkumu opatské krypty - Autor:čro čb
 Náhled[785x585]  
Náhled videa z průzkumu opatské krypty
Autor:   čro čb  

Videozáběr z průzkumu opatské krypty
Unikátní sedmnáctisekundový videozáběr z průzkumu vnitřku opatské krypty v kostele Narození Panny Marie v Želivě. Velikost videosouboru 1,93 MB.






3D model kostela Narození P. Marie v Želivě - Autor: GEO-CZ
3D model kostela Narození P. Marie v Želivě
Autor:    GEO-CZ  

3D model kostela Narození Panny Marie v Želivě
Pro prohlížení 3D VRML modelu je nutno do internetového prohlížeče doinstalovat zdarma dostupný zásuvný modul. S 3D modelem lze libovolně rotovat a měnit úhly pohledu.
Cortona VRML Client - www.parallelgraphics.com/products/cortona/



Průzkum krypt v kostele Narození Panny Marie v Želivě

Archeologické oddělení Jihočeského muzea v Českých Budějovicích realizovalo od roku 1994 do roku 2002 záchranný archeologický výzkum v rámci rekonstrukce areálu premonstrátského kláštera v Želivě.

V letošním roce na základě požadavku investora byl proveden průzkum několika krypt v konventním kostele Narození P. Marie ve spolupráci dalších zainteresovaných oborů a institucí. Průzkum byl výjimečný v použití moderní nedestruktivní metody, kdy byla minimálním přirozeným otvorem (kolem kovových čepů v náhrobním kameni nebo mezerou, vzniklou dřívějším poškozením náhrobního kamene) vsunuta do sledovaných prostor sonda, která sledovaný prostor podrobně nasnímala a zmapovala. Vše bylo realizováno bez násilného zvedání náhrobních kamenů, kterými byly zakryty vstupy do podzemí. Celkem se jednalo o průzkum 5 krypt - opatské krypty, krypty bratří, krypty rytířů Vraždů z Kunvaldu, pánů Leskovců z Leskova a hrabat Věžníků z Božejova. Tyto šlechtické rody byly s klášterem spojeny tzv. konfraternitou, což znamená, že odkázali nebo darovali svůj majetek klášteru, a byli pohřbeni v konventním kostele narození P. Marie.

Průzkum krypt v kostele Narození P. Marie v Želivě - Autor:Martin Frouz
 Náhled[531x800]  
Průzkum krypt v kostele Narození P. Marie v Želivě
Autor:   Martin Frouz  

V opatské kryptě vybudované v podzemí před hlavním oltářem v kostele byli pohřbeni většinou významní barokní opati počínaje Siardem Falkem a Danielem Schindlerem, poslední pohřbený v této kryptě byl opat Arnošt Morávek v roce 1775. Významu zesnulých opatů odpovídala i hrobová výbava a způsob uložení. U jednotlivých pohřbů byly rozeznány osobní šperky, pohřební oděv v podobě rukavic, obuvi, pokrývky hlavy a hrobová výbava v podobě látkových příkrovů a látkových vystýlek rakví nebo malování na ručně zpracovaných dřevěných pohřebních truhlách. Na zdi krypty byl zachycen nápis ANNO DOMINI 1682 a černou linkou malovaný kříž. Jinak tomu bylo v případě krypty bratří se dvěma vstupy z kostela a sakristie, tato značně rozsáhlá hrobka obsahovala velké množství anonymních pohřbů ve velice špatně dochovaném stavu. I v této kryptě byla řada rakví bíle malovaná, ať již symbolikou smrti - lebkou s hnáty nebo kříži.

Zbývající tři podzemní pohřební prostory patřily šlechtickým rodům. Krypta Vraždů z Kunvaldu byla prázdná, neobsahovala žádné pohřby, zřejmě došlo k manipulaci s nimi a jejich přenesení na neznámé místo a z neznámých příčin. Stejně tak nevysvětlený navždy zůstane novověký nápis rozpoznaný na rubu náhrobního kamene ZA SMRT LP 19.. , který nejspíše souvisí s pohnutou minulostí kláštera, kdy v 50. a 60. letech minulého století sloužil klášter jako vězení pro kněze a posléze jako psychiatrická léčebna. Ve velmi špatném stavu byly pohřby v kryptě Věžníků z Božejova v jižní boční lodi kostela. V této hrobce však byla dokumentována složitá stratigrafická situace kamenného zdiva, která si zaslouží další bližší pozornost, neboť se může jednat o zdivo starších fází kostela, který postupně vznikal společně s klášterem od poloviny 12. století. Jediná šlechtická hrobka s dochovanými pohřby byla zkoumána v prostoru pod vítězným obloukem kostela a to konkrétně posledního mužského potomka svého rodu a právě konfratera želivské kanonie Jana Kryštofa Leskovce, svobodného pána z Leskovce a jeho dvou zesnulých manželek. Ten v roce 1668 dovolil konventu užívat svého rodového erbu. Zesnulí v této kryptě byli uloženi ve velkých dřevěných rakvích, které byly vyplněné dřevěnými hoblinami a látkovými příkrovy. Truhly byly zakryté kříži malovanými víky, pouze náznaky horních částí trupů viditelných skrz ztrouchnivělé rakve naznačují orientaci a způsob pohřbů - zesnulí byli ukládáni do rakví na záda, ruce měli složené na břiše, hlavou na západ, nohama na východ, na rozdíl od církevního zvyku, kdy opati byli uloženi přesně obráceně, tedy hlavou na východ a nohama na západ.

Podle legendy byl klášter v Želivě založen roku 1139 Soběslavem I. a jeho manželkou Adlétou. První historické doklady pak pocházejí z roku 1144. Archeologické výzkumy realizované v areálu kláštera odkryly nejstarší historii tohoto místa, zachytily románskou a gotickou architekturu, včetně hmotných pramenů, v podobě jednotlivých nálezů předmětů, které se ve středověku v klášteře používaly. Poslední průzkum míst novou technologií, kde se v konventním kostele Narození P. Marie pohřbívalo, archeologům poodhalil tajemství pohřebních zvyklostí a přispěl tak k dalšímu poznání historie tohoto místa.

Kovová destička z hrobky Siarda Falka - Autor: GEO-CZ
Kovová destička z hrobky Siarda Falka
Autor:    GEO-CZ  

Archeologové v Želivě objevili doposud neznámou hrobku

V těchto dnech dokončuje archeologické oddělení Jihočeského muzea a společnost Naše historie nedestruktivní archeologický průzkum kostela Narození P. Marie v Želivě, který je součástí premonstrátského kláštera založeného ve 12. století. Součástí archeologických prací byl i geofyzikální průzkum kostela, který kromě známých hrobek zachytil i několik neznámých podzemních prostor. Tyto prostory pak byly zkoumány a dokumentovány minisondou vsunutou do sledovaných hrobek minimálním otvorem.

Z neznámé hrobky umístěné na čestném místě v kostele před oltářem, kde byl uložen pouze jeden pohřeb v ozdobné dřevěné rakvi, byla vyjmuta kovová destička s nápisem, který uvádí, kdo byl v hrobce pohřbený. Po konzervaci a restaurování destičky byl na celkem 7 řádcích latinského textu popsán nebožtík uložený v této hrobce. Jedná se o Siarda Falka, který byl zvolen želivským opatem v říjnu roku 1661 po obnově kláštera, který před tím byl vykoupen od Trčků z Lípy a následně spravován premonstráty ze Strahova. Zemřel v roce 1677 a jeho ostatky jsou uloženy v doposud neznámé hrobce, jejíž místo bylo objeveno při právě dokončovaném archeologickém výzkumu. V tomto případě se díky rozluštění textu na tabulce ze 17. století podařilo přesně určit osobu, která byla v hrobce pohřbena.

Vedle tohoto nálezu byl v prostoru pod dnešní sakristií objeven další neznámý prostor, jehož interpretace není jednoznačně jako funerální místo. Mohlo se jednat o místnost bez viditelného přístupu na úschovu dnes již nepřítomných cenností, tady o jakýsi středověký trezor, kam byly v době ohrožení kláštera uschovávány cenné předměty.

V prostoru kostela Narození P. Marie v Želivě byly geofyzikálními měřeními zachyceny další anomálie zaznamenané do celkového půdorysného plánu, a které nebyly blíže zkoumány. Jejich dokumentace byla ponechána budoucí generaci archeologů.