Požár v zamčené hrobce, nález tajemné plastiky schované v túji nebo hrůzostrašně otevřený hrob s náhledem na rakve staré sedmdesát let! I takové případy registruje na „svém“ hřbitově správce a hrobník Jiří Steigr.

Víkend před Dušičkami vyděsil správce oheň uvnitř hrobky, která bezprostředně sousedí na hřbitově s domkem, kde hrobník bydlí. „Někdo z příbuzných uvnitř zapálil opravdové velké kostelní svíce. Chytly věnce a další věci,“ popsal Steigr požár, který se naštěstí nerozšířil. „Někteří  příbuzní opravdu nemají rozum. Nikdo cizí to nebyl, zámek byl neporušen a nebyly na místě stopy násilného vniknutí,“ zhodnotili situaci další příbuzní o pár dní později.
Ač se hřbitov pečlivě každý večer zamyká, pro zloděje není problém některé zídky překonat a dostat se za tmy mezi hroby. Z nich pak berou buď předměty z barevných kovů, které se dají zpeněžit ve sběrných surovinách nebo umělecká dílka.

Pokud všechno nepoberou, mají naučené skrýše. „Nedávno jsem v křoví našel schovanou plastiku hlavy Ježíše. Je buď bronzová nebo měděná. Bohužel nevím přesně, z kterého je hrobu. Pokud by ji někdo postrádal, je schovaná ú mě,“ ukazuje Steigr na svůj nález.

Historkou jako vystřiženou z nejčernějšího hororu je ale případ hrobky ležící u stěny nejblíže k nedalekému Kluku. „Zřejmě vlivem počasí nebo vandalismu odpadla přední část, rám hrobu. Nejprve jsem to provizorně zakryl plechy,“ líčí hrobník.

Po několika dnech ale provizorní zajištění někdo odkryl a hodil do hrobky. Takže zvědavcům se odkrývá dost morbidní pohled na dvě kovové rakve umístěné několik metrů pod úrovní chodníku. Podle nápisů na hrobce pocházejí z třicátých letech minulého století. To ale není to nejhorší!

 „Někdo se spustil dolů a jednu rakev v úrovni hlavy narušil. Udělal do ní skobu. Asi chtěl zkontrolovat, zda nemá nebožtík zlaté zuby,“ říká s ledovým klidem Steigr. Přitom horní mramorová deska drží na pár centimetrech. „Já bych se strachy asi podělal,“ uzavřel hrobník.