Jdi na obsah Jdi na menu
 


SUDETONĚMECKÉ HROBY ZMĚNÍ NÁJEMNÍKY-MÍSTO NĚMCE ROM

9. 6. 2007

SUDETONĚMECKÉ HROBY ZMĚNÍ NÁJEMNÍKY

Hřbitovy v severočeském pohraničí jsou plné zpustlých pomníků se jmény předků vyhnaných sudetských Němců. Jejich správci hledají způsoby, jak s dědictvím naložit. Ústí nad Labem se rozhodlo hroby, o které původní majitelé neprojeví zájem, postupně likvidovat. Nezahrne je buldozer, hrobka jen vymění nájemníka.

Snad nejvíce opuštěných hrobů v Evropě je v severočeském pohraničí    - Foto MARTIN KRSEK Kdekoli na hřbitově ve středočeské vísce lze po deseti letech opuštěný hrob exhumovat a pohřební parcelu znovu pronajmout. Na mrtvé, které museli sudetští Němci opustit za dramatických okolností, se ale podobná metoda posledních padesát let neuplatňovala. Noví osídlenci hroby ponechali svému osudu. Sudetská pohřebiště se tak pomalu proměňovala v romantické zříceniny, z nichž lze vyčíst velká tajemství minulosti. Proč ale na ně nepohlížet jen jako na opuštěné hroby?

OMEZENÉ PARCELY

Jednatel Technických služeb města Ústí, správce městských hřbitovů Karel Ždych, nabízí pragmatické argumenty: "Bezúčelně staré hroby rušit nechceme, ale plochy hřbitovů donekonečna rozširovat nemůžeme a lidé umírají." Navíc původní nájemci hrobů až na výjimky neplatí za hroby pravidelné poplatky.

Pokud jde o zesnulé, mělo by ale pragmatické hledisko vyvažovat etické. Náměstek ústeckého primátora Miroslav Harciník je přesvědčen, že město má svědomí čisté: "Oslovili jsme potomky majitelů hrobek prostřednictvím krajanských novin vycházejících v Mnichově pro bývalé německé obyvatele Ústecka; otiskly seznam zhruba 450 hrobů. Na dotaz, zda mají zájem o jejich zachování, reagovalo jen šest lidí."

ZA DEVĚT MILIÓNŮ

Tytéž krajanské noviny otiskly i seznam asi 30 německých hrobek, jež hodlá město bezpodmínečně zachovat a zrestaurovat je za devět miliónů korun. "Vybrali jsme hrobky, které má skutečně smysl zachraňovat. Jsou buď cenné architektonicky, ač patřily i zcela neznámým Ústečanům, nebo připomínají osobnosti německé národnosti, jež se významně zapsaly do dějin města," vysvětluje ředitel městského archívu Vladimír Kaiser. Většina z nich je ale v zuboženém stavu. Pokud přečkaly likvidaci ve jménu socialistické výstavby, dílo zkázy v posledních deseti letech dovršili sběrači barevných kovů a vykradači hrobek.

Na stěnách hrobky jednoho z nejzámožnějších ústeckých rodů - Wolfrumů -, zahrnuté mezi vybrané architektonické skvosty, nenechali zloději jediné mosazné písmeno z desítek jmen slavné průmyslnické rodiny. Zloději nedávno také vypáčili rakev poslance rakouského sněmu Erharda Lipky, hledali zlaté zuby.

Na opravu město s problémy shání první polovinu z potřebných devíti miliónů, obrací se na místní firmy, chce iniciovat sbírku mezi ústeckými rodáky v SRN. Další peníze bude žádat od Česko-německého fondu budoucnosti. Zachránit všechny sudetoněmecké hroby na Ústecku je však zřejmě finančně nereálné.

MÍSTO NĚMCE ROM

Už dnes lze při prohlídce ústeckých hřbitovů ojediněle narazit na starý německý hrob, kde švabachem psané "Hier ruhet Familie Schneider" překrývá nedávno vsazená deska s typicky romskými jmény. Až Ústečtí uvedou své rozhodnutí do praxe, půjde zřejmě o běžný pohled. Právě Romové totiž na rozdíl od majority dodržují staré pohřební zvyky, těla svých mrtvých nespalují, ale pochovávají do země. Budou určitě nejčastějšími zájemci o pronájem zrušených sudetoněmeckých hrobů.

Reflex 52/2000